4. 8. 2010 S florbalovým turnajem jsme se dnes vesele rozloučili zápasem All stars vs. Old stars, kdy se proti sobě postavil tým dětí proti dospělým. Ačkoli by se to možná nezdálo, zápas byl velmi vyrovnaný a nakonec se dospěláci radovali z vítězství až po nájezdech. Naše florbalisty potěšilo dnešní vyhlašování vítězů, všichni hráči od třetího do prvního místa dostali krásné medaile a finalisté i putovní stříbrný talíř a zlatý pohár. Po vynikajícím obědě (buchtičky se šodó), jsme si chvilku odpočinuli, když do našeho tábora znovu zavítal Sam Hawkins. Přinesl nám starou indiánskou mapu, která by nás (snad) mohla dovést k pokladu. V předpokládaném cíli cesty jsme však našli jen další indicii. Ta nás částečně navedla správným směrem, ale ani pak nebylo snadné poklad vypátrat. Kdyby nebylo kamarádů Veselé Kopy a Rozvázané tkaničky, asi bychom se k pokladu ani nedostali. Děti se podělily o nalezené "zlato" a s plnými bříšky si užívaly krásných velkých bublifuků. Slavnostně jsme povečeřeli rybí prsty a hranolky a plni očekávání jsme se přesunuli k poslednímu táborovému ohni. Tentokrát s námi byl u ohně Augustin Heřman i se svým přítelem architektem. Společně zhodnotili a odměnili práci při budování měst, nezapomněli vyzdvihnout ekonomický růst a kulturní a duchovní rozměr měst. Pak se však oba museli rozloučit, aby pokračovali v mapování a osidlování dalších částí nového kontinentu. Vedoucí družin rozdělili mezi děti plyšáky, vlajky, plány měst i mapy Nového světa. Ještě jsme si pochutnali na čerstvém hot dogu a zazpívali si své nejmilejší písničky. Čeká nás už poslední noc v táboře, než se zítra dopoledne znovu nalodíme na La Grace ke zpáteční plavbě ke starému kontinentu, kde se znovu přivítáme se svými rodinami.

 

3. 8. 2010 Dnešní ráno nás přivítalo letní sprškou, která nás však nijak neodradila od malé procházky do Miletína. Prošli jsme stezku Karla Jaromíra Erbena, pozdravili dřevěnou Polednici a hlavně ochutnali místní cukrářskou specialitu - Miletínské modlitbičky. Odpoledne znovu přišel Augustin a vyzval nás ke vzdělávání. Společně s ním jsme se zapsali ke studiu na univerzitách a pod jeho laskavým vedením skládali zkoušky z rozličných oborů (přírodovědných, jazykozpytných i historických). Naše města se postupně rozrůstají a vzkvétají a stavba univerzity jejich prestiž rozhodně velmi zvýší. Dnes se také uskutečnilo očekávané semifinále a finále florbalového turnaje. Fanoušci se shromáždili ve velkém počtu, aby podpořili své borce v závěrečných utkáních. Finálová družstva červených a modrých se utkala ve vynikajícím a divácky zajímavém zápase, z něhož po závěrečném prodloužení a nájezdech nakonec vzešlo vítězně družstvo modrých. Den jsme uzavřeli velkým slavnostním táborovým ohněm pod hvězdami posetou oblohou.

2. 8. 2010 Nejen nám, ale i Augustinovi se občas zasteskne po rodné vlasti. Dnes jsme společně rozprávěli o české zemi a její historii a aby i naši noví místní přátelé poznali krásy české kultury, sehráli jsme pro ně několik divadelních představení: O praotci Čechovi, O Krokovi a jeho dcerách, O dívčí válce, O blaničtích rytířích a O Karlově mostě. Každá z našich družin si připravila jednu z těchto legend, a to ve dvojjazyčné verzi (míněno česko-anglické), aby i přátelé Indiáni, misionáři, kovbojové a pan architekt mohli naše divadelní ztvárnění starých českých legend pohodlně sledovat. Všichni jsme si představení v lomu skvěle užili a pan architekt jako poděkování za vynikající umělecký zážitek daroval každému městu stavbu divadla.

1. 8. 2010 Naši přátelé indiáni, Veselá Kopa a Rozvázaná Tkanička, nás dnes přivedli na vynikající nápad - obveselit se sportem. Každý z nás se připojil ke stejně starým kamarádům a společně s nimi soutěžil v rozličných sportovních aktivitách - ve skoku dalekém, hodu na cíl, hodu do dálky, sprintu, vytrvalostním běhu, střelbě, gymnastice. Pak jsme se osvěžili koupelí a plaváním, a protože nás sportování bavilo, pokračovali jsme i odpoledne turnaji ve speedmintonu, ringu, fotbale a ping-pongu. Když večer k ohni znovu přišli Veselá Kopa a Rozvázaná Tkanička, velice chválili všechny sportovní skupiny (No name, A.A.A., Rychlé šípy, Sportovní indiány i Malé Indiánky) a štědře každého odměnili za sportovní výkony a za fair-play hru.

31.7. 2010 Slunečné dopoledne jsme prožili v klidu v táboře. Někteří trénovali florbal, jiní hráli ringo nebo fotbal, další se opalovali a odpočívali a dokonce jsme se i vykoupali! Pokračovali jsme také v nakupování budov od Architekta. Navštívil nás ještě jednou odpoledne s "kloboukem náhody" - volba z klobouku pomohla některým družinám k vyššímu zisku, jiným naopak k propadu. Po svačině za námi přišel dobrý mnich - misionář, který působí s bratry v nedalekém lazaretu. Mají tam mnoho zraněných z bitev s indiány, tak nás požádal o pomoc. Vyslechli jsme si nejprve, jakým způsobem můžeme pomoci někomu, kdo leží na zemi a nehýbe se, jaké číslo je na záchrannou službu a další důležité informace, které jsme pak ověřili v krátkém orientačním běhu. Po večeři jsme zasedli k táboráku a pak jsme jako "překvapení před usnutím" měli letní kino.

Táborový pozdrav od ohně

30.7. 2010 Podle Augustinových pokynů jsme dnes vyrazili na výzkumnou výpravu po stopách severoamerické zvěře. Hned zrána byl k našemu tábořišti přistaven mnohomístný kočár a odvezl nás do Safari parku, kde jsme pozorovali zajímavou faunu z celého světa, ale přece jen jsme vyhledávali především zvířata pocházející z našeho severoamerického území. Svá srdce i mlsný jazýček jsme ještě potěšili u několika cukrářů a hračkářů ve městě Hořicích. Při večerním ohni a zpívání nás znovu navštívil Augustin, ověřil naše znalosti o místní zvířeně a štědře odměnil správné odpovědi. Před spaním jsme osvěžili svá těla teplou koupelí a po náročném dni se brzy stočili do měkkých postýlek.
 

29.7. 2010 Dnes ráno opět přišel do našeho ležení Augustin Heřman, vyzval nás k prohlédnutí a ke zmapování okolní (nyní už bezpečné) krajiny. Vydali jsme se tedy na velkou kartografickou výpravu a během cesty pod našima rukama vznikala mapa Severní Ameriky. Pro tuto cestu jsme od Augustina obdrželi podrobné pokyny, jejichž pomocí jsme mohli divočinou snáze projít . Během cesty jsme se setkali se šamanem. Díky jeho rozmluvě s bohy a jeho mocným kouzlům jsme získali zpět své oddílové vlajky. Po přebrodění řek a zdolání horských vrcholů jsme byli kromě párku v rohlíku odměněni i krásným rozhledem z vrcholu Zvičina. Na další cestě nás čekalo ještě setkání s šamanovým bratrem, dokončení map a samozřejmě veselé zpívání a povídání, aby nám cesta lépe utíkala. Všichni, i ti nejmenší z nás, dlouhou cestu statečně zvládli a náladu nám rozhodně nepokazil ani krátký letní deštík. Na konci dne si od nás Augustin Heřman převzal krásné dokončené mapy, odměnil šikovné kartografy a ujistil nás, že takto výtečně zpracované mapy jistě budou dobře sloužit dalším generacím poutníků.

28.7. 2010 Ranní nástup byl dnes doprovázen nemalým překvapením - přesto, že hlídky střežily tábor celou noc (nebo nestřežily?), do rána zmizely oddílové vlajky. Pro tuto chvíli nám však nezbylo než počkat, jak se situace vyvine dál. Na odpověď jsme nečekali dlouho. Zloděj vlajek nás vyzval k bdělosti dopisem s tajemným podpisem A.A. To však nebyla jediná návštěva, kterou jsme byli dnes ráno poctěni. Okolo půl desáté se u naší brány objevily dvě dámy (trochu nás překvapilo, že i v Severní Americe sedmnáctého století existují kontroloři hygieny). Po příjemném rozhovoru a prohlídce areálu se zmíněné dámy znovu odebraly do kočáru a pokračovaly ve svém putování. My jsme setrvali v táborovém ležení a zkracovali si kratochvíli florbalovým turnajem. Po skvostném kulinářském zážitku (pyré ze zelených listů ozdobené vařeným vejcem) jsme chvilku odpočívali, když se objevila další návštěva - kovboj z nedaleké osady nás přišel varovat před dalším napadením znepřátelených indiánských kmenů. Rychle jsme se vydali na cestu - zachránit munici z převrženého vozu, abychom uchránili pevnost před útokem. Ačkoli Indiáni neznali slitování, náš včerejší důkladný vojenský výcvik přinesl ovoce a útok byl účinnou vojenskou operací rychle odražen. Posilněni pocitem vítězství jsme se vrátili zpět do tábora, na oslavu jsme si upekli buřty a zazpívali jsme si plno táborových písní. Po odražení všech nepřátel se budeme moci zítra věnovat klidné práci při mapování okolní krajiny.

27.7. 2010 Slunečné úterý se odehrálo celé v duchu výcviku jednotlivých skupin: bažantů, špionů a vojáků. Do skupin se naši cestovatelé rozdělili již večer a výběr byl zcela na nich. Vojáci absolvovali skutečně náročný, drilový způsob výcviku, bažanti a špioni měli program klidovější, nicméně také nabitý. 
Vojáci po brzkém budíčku absolvovali instruktáž o pravidlech na celý den, rozcvičku, pochodové cvičení s nácvikem hymny a pokřiků, běh, pochoďák, kondiční cvičení, koupání, nácvik sebeobrany, střelbu ze vzduchovky atd... U ohně byli navíc vyzváni generálem k přespání v nedaleké pevnosti, kam se po večerce odebrali v plné polní... Špioni dnes po absolvování úkolů vztahujícím se k jejich hodnosti začali připravovat orientační běh pro bažanty, který odpoledne proběhl. Večer jsme opět strávili společně u ohně za zpěvu táborových písní...

Naši vojenskou hlídku v noci přepadly dvě indiánky. Odvlekly dva naše vedoucí. Naši stateční a vycvičení vojáci je však bez problémů vysvobodili. Další část noci proběhla bez výraznějších problémů. Ráno se probudili všichni a přesunuli se zpět do našeho táborového ležení, kde se rovnou zúčastnili rozcvičky...

26.7. 2010 Dnešní ráno bylo vzhledem ke včerejšímu náročnému dni "pomalejší". Vstávali jsme později, dali jsme si příjemnou, pozitivně laděnou rozcvičku a po snídani jsme od architekta kupovali další budovy a zakreslovali je do map. Během dopoledne jsme se pak věnovali individuálně sportům. V jeho závěru jsme rozehráli florbalový turnaj. Na výsledky jednotlivých zápasů se přijímali sázky. Po obědě nás navštívili dva jakousi podivnou hru hrající indiáni. Indián Veselá Kopa a Rozvázaná Tkanička byli rozvázaně veselí a naučili nás hru "rimgo" čili ringo. Naši cestovatelé pak tuto hru se zaujetím provozovali, hráli i další hry..
Večer při zpívání písní přišel do našeho ležení roztržitý misionář, vyhodnotil jednotlivé oddíly a vybídl nás k přípravě na boj se zlými indiány. Naši hrdinové se rozdělili do tří skupin dle vlastní volby: bažanti, špioni a vojáci. Zítra - takto rozděleni - budou vycvičováni v dovednostech jednotlivých hodností. Dostali jsme také od našich kuchtíků výbornou "bumvalinu" z rybízu.
Před uložením ke spánku si ještě jednotlivé oddíly sedli pohromadě a trávili společně čas (čtení, povídání o dni...).

25.7. 2010 Dnešní den byl pro naše cestovatele plný dobrodružství. Po ranní rozcvičce (cestovatelé musí být fyzicky zdatní) jsme s Augustinem Heřmanem pověsili celotáborovou vlajku. Vypravili jsme se pak k indiánskému šamanovi, který nás vyslal na cestu, na které jsme poznávali život indiánů. V závěru cesty jsme šamanovi prokázali znalosti, které jsme cestou nabyli. Po polední pauze jsme naše ležení využili k hojnému sportování. Někteří hráli novou hru speedminton (naučili jsme se její pravidla), jiní florbal, fotbal, badminton, ping-pong atd. Po sportovním vyžití jsme se na radu šamana vydali sklízet tabák a hledali jsme také ještě zlaté žíly. Při hledání nám život znesnadňovali někteří indiáni - hlídači tabákových polí.
Od architekta jsme začali nakupovat různé budovy a zakreslovat je do našich oddílových plánů. Po večeři jsme u ohně představili jména našich nových kamárádů - plyšáků - oddílových maskotů, zpívali jsme pak až do pozdního večera, kdy se většina z nás vydala na zkoušku statečného srdce. Naším úkolem bylo zapamatovat si indiánské předměty a v cíli je pak zapsat.
Organizačně si v průběhu celého dne pomáháme - máme služby v kuchyni, na dřevo, úklid, chvilku přání..., čímž společně přispíváme ke zdaru naší výpravy. Umíme plnit své povinnosti, ale také se umíme velmi hezky bavit. Písně u večerního ohně dnes zněly krásně - na druhý den výpravy velmi pokročile. Po celém dni si užívají všichni zaslouženého odpočinku.

24.7. 2010 Po vyplutí z domovského přístavu a po přibrání posádky v "Amsterodamu" jsme dorazili oblíbenou lodí našeho nového přítele Augustina Heřmana až k přístavům Nového Světa. Plavba byla až na drobné vlnky bezproblémová - žádná mořská nemoc...  Dostat se do místa, které jsme si vyhlédnuli k zabydlení, nebylo však jednoduché. Toto území totiž patří indiánskému kmeni, jehož chrabrý bojovník TANGA WANG (ten, co se šťourá v jezevčí díře) nám území postoupil za zlato. Naštěstí jsme narazili na zlatou žílu a zlato jsme mu tak mohli předat. Na důkaz našich dobrých úmyslů jsme mu také zazpívali naši táborovou hymnu, kterou nás Heřman naučil při naší plavbě. Tanga Wang nám pak předal ještě oddílové obleky, vlajky a zpěvníky.
Po ubytování jsme se rozdělili do 5 oddílů (žlutí - ANAPOLIS, modří - BOSTON, zelení - DOVER, červení - TRENTON, oranžoví - ATLANTA), ozdobili si svá trika, vlajky a domalovali jsme svými otisky rukou vlajku celotáborovou. U prvního večerního ohně tohoto tábora nám Augustin Heřman představil "architekta", který nám vysvětlil způsob získávání prostředků na koupi budov do budovaného města. Zazpívali jsme si také poměrně dost písniček. Po uložení do postýlek naše ležení přepadl neznámý indián a varoval nás, abychom na indiánská území nevstupovali... Raději držíme noční hlídky... Dobrou...

23.7. 2010 Všechno je již připraveno k tomu, aby zítra začala "další plavba" za táborovými dobrodružstvími. Sejdeme se tedy zítra 24. července v 11:30 na nástupišti č. 7 v Praze - Roztylech. Nezapomeňte s sebou přinést potřebné dokumenty: prohlášení rodičů, lékařské potvrzení, kopii kartičky pojišťovny a případně užívané léky. Pokud dětem v autobuse bývá špatně, dejte jim, prosíme, před odjezdem léky proti nevolnosti (Kinedryl apod.).   

červenec 2010 Začátek letního tábora se nezadržitelně blíží a my všichni se již na další prázdninové dobrodružství těšíme. V provozních podmínkách došlo ke změně času odjezdu - na tábor odjíždíme ve 12:00 z nástupiště autobusů č.7 na Roztylech..

únor 2010 Sluchátkový tábor se bude letos konat v objektu dětského rekreačního zařízení v Miletínských Lázních v termínu od 24. července do 5. srpna 2010. V odkazech vlevo naleznete přihlášku, vyplněnou ji odevzdejte do ředitelny školy Jiřímu Lukovi či Haně Vavrečkové. Tábor bývá rychle obsazen, proto doporučujeme odevzdat přihlášku včas (bereme zřetel na pořadí odevzdaných přihlášek).
Objekt Šelmberka bude od tohoto roku využíván již pouze jako historicko-řemeslnické centrum. Z tohoto důvodu jsme byli nuceni změnit místo, termín i cenu tábora.